Švédská folklorní hudba

Švédská folklorní hudba 

Švédská lidová hudba je spojována s lidovými tradicemi, nejčastěji se používala na tance a večírky. Je rozšířená po celém Švédsku, ale mnoho krajů a měst, vesnic a farností má svůj osobitý vliv, stejně jak je tomu například i u nás v Česku. Hudba pochytila mnoho prvků z okolních zemí například z Polska, Ruska a Německa a také ze zemí spojené se Švédskem pomocí obchodu například Anglie, Irsko a Nizozemsko. Stejně jako geografie se na hudbě podepsala historie, vliv církevní hudby a baroka.

Hudební nástroje

Nejtypičtějším nástrojem pro Švédskou lidovou hudbu jsou housle, které se staly v 16.století velmi populární. Dalším typickým nástrojem je Nyckelharpan, v doslovném překladu je to klíčová harfa. Jedná se o strunný nástroj s klíči či uzly, které tlačí na struny, aby dosáhly požadovaného tónu. Používá se smyčec stejně jako při hře na housle, ale vypadá spíše jako kytara, protože se podobně jako ona zavěsí na popruh přes rameno.

Nyckelharpa

Nástroj pochází z Německa. Od 16.století byla Nyckelharpa populární především v Upplandu, kraj nad Stockholmem, později se nástroj rozšířil do Dalarny a Hälsinglandu a nakonec do celého Švédska.

Avšak opravdu starým hudebním nástrojem je Vevliran. Ten byl populární již ve středověku, protože patřil k lacinějším hudebním nástrojům a často se používal v klášterech či kostelech, kde některé kousky dosahovaly délky až dvou metrů. Později však přestával být tolik oblíbený a jeho úroveň klesla až k žebráckému hudebnímu nástroji. Vevliran se řadí mezi strunné nástroje. Funguje na základě kola poháněného pákou, které zde plní podobnou funkci jako smyčec, klapkovým zařízením se pak zkracují struny, které mění svůj tón. V Česku tento nástroj známe jako Niněru.

Vevliran

V dnešní době se Vevliran už téměř nepoužívá. Jedná se spíše o zajímavost, můžeme ho najít v muzeích. Jako pozoruhodnost ji používá pár folklorních spolků, folk metalových kapel nebo nadšenců do středověkých hudebních nástrojů.

ZDROJE: